Sociologie

Auguste Comte je považovaný za zakladatele sociologie

Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda napříč různými sociologickými školami a paradigmaty. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému a nebo o sociální změně.

Dějiny sociologie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny sociologie.

Sociologie se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil Albion Woodbury Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě (viz též Chicagská škola). Sociologií se zabýval také pozdější první československý prezident prof. dr. T. G. Masaryk.

Sociologická teorie

Sociologie je vědou multiparadigmatickou. Sociologické poznání není kumulativní. Základní dělení rozlišuje sociologická paradigmata objektivistická a interpretativní.

Objektivisté považují sociální realitu za objektivní skutečnost existující vně individuí. Zabývá se zkoumáním sociálních faktů, sociálních změn, sociální struktury.

Interpretativní sociologie považuje sociální realitu za konstrukt v myslích lidí a zajímá ji, jak je tento konstrukt lidmi vytvářen, chápán a interpretován.

Dělení sociologických paradigmat dle Ritzera

Nominalismus a realismus

Dalším přístupem k vnímání paradigmat je rozdělení na nominalismus a realismus.

Sociologický realismus vychází z předpokladu, že společnost existuje nezávisle na jednotlivci. Sociální realita je tak chápána jako objektivizována. Společnost je také více než souhrn jednotlivých individuí. Sociální normy jsou nadindividuální. Jedinec v průběhu zdárné socializace přijímá tyto normy. Celý svět má pevný řád. Tento přístup je uplatňován hlavně v teoriích zabývajících se sociální statikou. Do sociologického realismu řadíme fenomenologickou, konfliktologickou a konsensuální sociologii.

Sociologický nominalismus naopak tvrdí, že společnost existuje mezi individui. Je tedy intersubjektivní. Sociální normy neexistují mimo vědomí. Normy se vytváří skrze interakci. K tomuto paradigmatu patří škola interakcionistů. Těžiště tohoto paradigmatu je ve studiu sociální dynamiky.

Významné sociologické směry a jejich představitelé

Metody sociologie

Sociologický výzkum se snaží popsat, vysvětlit či předpovědět sociální život jedinců, skupin a společností. K tomu je užívána celá řada metod, které můžeme zjednodušeně rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na populaci. Snaží se o reprezentativnost, mají vypovídat o tom, jak je nějaký znak zastoupen v populaci, nebo jaký postoj je možné u populace najít. Nejčastěji, ne však nutně, užívá metody dotazníkového šetření či rozhovorů a kvantitativní analýzy textů. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na objekt. Nepopisuje zákonitosti, ale snaží se nacházet vztahy mezi kategoriemi. Nejčastěji, ale ne nutně, užívá metod focus groups, hloubkových rozhovorů a analýzy textů.

Vybrané konkrétní sociologické disciplíny

Přehled sociologických směrů a základních představitelů

Pozitivismus
Představitel Doba života Teorie
Saint-Simon (1760-1825) společnost je organismus
Auguste Comte (1798-1857) sociální statika x sociální dynamika
Strukturální funkcionalismus
Představitel Doba života Teorie
Émile Durkheim (1858-1917) dělba práce, společenská solidarita, anómie, sebevražda
Talcott Parsons (1902-1979) AGIL model
Robert K. Merton (1910-2003) dezintegrovaná společnost
Teorie konfliktu
Představitel Doba života Teorie
Karl Marx (1818-1883) teorie tříd, proroctví zániku kapitalismu
Ralf Dahrendorf (1926-2009) třídní konflikt, analýza společnosti informací
Pierre Bourdieu (1930-2002) model sociálního prostoru, reprodukce sociálních nerovností
Symbolický interakcionismus
Představitel Doba života Teorie
George H. Mead (1863-1931) sociální behaviorismus, významný druhý, play x game, self
Max Weber (1864-1920) rozumějící sociologie, legální panství, byrokracie, mocenská autorita
Florian Znaniecki a William I. Thomas (1882-1958) ; (1863-1947) definice situace, sebenaplňující se proroctví
Herbert Blumer (1900-1987) proces interpretace, proměnlivá společnost
George Caspar Homans (1910-1989) sociální učení, teorie směny
James Samuel Coleman (1926-1995) teorie racionální volby, vězňovo dilema
Fenomenologická sociologie
Představitel Doba života Teorie
Alfred Schütz (1899-1959) svět každodennosti (lebenswelt), konstrukce prvního a druhého řádu
Harold Garfinkel (*1917) etnometodologie
Erving Goffman (1922-1982) dramaturgická sociologie, stigmatizovaná identita
Peter L. Berger a Thomas Luckmann (*1929) ; (*1927) sociální konstrukce reality
Kritická teorie frankfurtské školy
Představitel Doba života Teorie
Karl Mannheim (1893-1947) sociologie vědění, analýza ideologií
Herbert Marcuse (1898-1979) spravedlivá společnost
Erich Fromm (1900-1980) společenský charakter člověka
Jürgen Habermas (*1929) kolonizace životního světa
Anthony Giddens (*1939) dvojitá strukturace

Vztahy k jiným vědám

Sociologie patří mezi společenské vědy. Souvisí a spolupracuje především s těmito jinými vědami:

Sociologie Příbuzné vědy
Filozofické předpoklady, paradigmata filozofie
Obecné sociologické teorie, pojmy, metody historie, ekonomie, sociální geografie, sociální psychologie, psychologie, kulturní a sociální antropologie
Teorie dílčích stránek společenské skutečnosti, konkrétní disciplíny, parciální teorie demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika
Empirický výzkum matematika, statistika, logika, etnografie
Metody a techniky sběru a zpracování dat demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika, matematika, statistika, logika, etnografie

Odkazy

Reference

Literatura

  • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4. (česky) 
  • GILLERNOVÁ, Ilona. Základy Psychologie, sociologie. Praha: Fortuna, 2003. 160 s. ISBN 80-7168-749-9. (česky) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu sociologie na Wikimedia Commons
  • Téma Sociologie ve Wikicitátech
  • Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
  • Katedra sociologie, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
  • Katedra sociologie, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni
  • Portál sociologie Archivováno 7. 5. 2021 na Wayback Machine
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph116198
  • PSH: 9508
  • BNE: XX525151
  • BNF: cb133408573 (data)
  • GND: 4077624-4
  • HDS: 008291
  • LCCN: sh85124200
  • LNB: 000053036
  • NARA: 10641790
  • NDL: 00571850
  • NLI: 987007553561905171
  • NLK: KSH1998005565